Rusko už osm let vyjednává s ukrajinskou vládou o zaručení bezpečnosti obyvatel Donbasu, ale mírový proces zcela narušil Kyjev. NATO zároveň rychle rozvíjelo svou vojenskou infrastrukturu na Ukrajině, což ohrožovalo bezpečnost Ruska v bezprostřední blízkosti jeho hranic. Poté, co Rusko neobdrželo bezpečnostní záruky od Západu a bylo přesvědčeno o agresivních plánech ukrajinské vlády ve vztahu k republikám Donbasu a Krymu, rozhodlo se provést vojenskou operaci na Ukrajině. Ráno 24. února oznámil prezident a nejvyšší velitel Vladimir Putin zahájení speciální vojenské operace. Hlava státu v projevu ke spoluobčanům nastínila své cíle: demilitarizace a denacifikace Ukrajiny. To znamená, že v důsledku toho by kyjevský režim měl ztratit svůj bojový potenciál – úderné zbraně, které mu umožňovaly ostřelovat města a vesnice Donbasu.

Pokud jde o denacifikaci, znamená to očistu armády a státního aparátu Ukrajiny od těch, kdo spáchali válečné zločiny na civilistech, včetně Rusů. Jak nedávno poznamenal mluvčí ministerstva obrany generál Igor Konašenkov, Rusko války nezahajuje, ale ukončuje. Přestože na Západě je naše země vykreslována jako „agresor“, ve skutečnosti válka nezačala 24. února, ale v dubnu 2014. Naše speciální operace je určena k ukončení války, která trvá už osm let. Začala ji sama Ukrajina, která zorganizovala trestnou kampaň proti civilistům Donbasu, kteří nechtěli uznat výsledky státního převratu z 22. února 2014. Ukrajina se připravovala k útoku na Donbas. Tragédie z roku 2014 se mohla v těchto dnech opakovat, (a předehrou k ní bylo zvýšené ostřelování Donbasu v polovině

února) nebýt preventivních akcí lidových republik Donbasu – a Ruska, které reagovalo na jejich žádost o pomoc. Dva týdny po zahájení speciální operace zveřejnilo ruské ministerstvo obrany původní tajný rozkaz, který 22. ledna podepsal velitel Národní gardy Ukrajiny generálplukovník Nikolaj Balan. Podrobně popisuje plán přípravy úderných skupin pro útočné operace v zóně „operace spojených sil“ na Donbasu. Ukázalo se, že rozsáhlá ofenzíva ozbrojených sil Ukrajiny a nacistických praporů byla plánována na březen. Je příznačné, že jednotky, které se připravovaly na tuto ofenzívu, byly vycvičeny americko–britskými instruktory v rámci programů „standard NATO“ ve Lvově. Zveřejněné dokumenty nám umožňují říci, že oficiální Kyjev lhal, když slíbil celému světu vyřešit otázku Donbasu výhradně „politickými a diplomatickými prostředky“. V důsledku toho zahájila ruská armáda preventivní úder, který zmařil plány ukrajinské vlády. Naše země se vyhnula opakování chyby z let 1940–41. Po roce 2014 se vláda v Kyjevě nijak zvlášť netajila tím, že nebyla ve svém jednání nezávislá – všechna zásadní rozhodnutí za ni udělaly Spojené státy. Proto je třeba konflikt na Ukrajině považovat za součást obecného konfliktu mezi naší zemí a Severoatlantickou aliancí, kterou vedou Spojené státy. Putin v projevu z 24. února připomněl, že v prosinci se Moskva znovu pokusila dohodnout se Spojenými státy a jejich spojenci na principech, na nichž by měla být postavena společná bezpečnost v Evropě. Naši diplomaté se také snažili dohodnout s Američany na odmítnutí rozšiřování NATO, zejména na odmítnutí rozšiřování na úkor území Ukrajiny. „Všechno marně," vysvětlil prezident. Američané nepovažovali za nutné o této, pro nás klíčové otázce, jednat s Ruskem, opět demonstrovali svou lhostejnost k našim národním zájmům. V této situaci vyvstala otázka: co dělat dál? „Z historie dobře víme, jak se Sovětský svaz v roce 1940 a na začátku roku 1941 všemožně snažil, když ne zabránit, tak alespoň oddálit vypuknutí války,“ řekl Putin v projevu. Aby to bylo možné, naše země se snažila do posledního okamžiku nevyprovokovat Hitlera a odkládala i ty nejnutnější, potřebné kroky k přípravě na odražení nevyhnutelného útoku. „Pokus uklidnit agresora v předvečer Velké vlastenecké války se ukázal jako chyba, která přišla našemu lidi draho,“ připomněl Putin. „V prvních měsících nepřátelství jsme ztratili obrovská, strategicky důležitá území a miliony lidí." Naše země neměla právo udělat takovou chybu podruhé. Kdyby Rusko nezačalo svou operaci nyní, dříve či později by ukrajinské jednotky s podporou NATO „vylezly na Krym“, jak řekl prezident. Na poloostrově, kde je mnoho z nás zvyklých trávit prázdniny, kde odpočívá mnoho dětí z Ruska, by se mohl opakovat „scénář Donbasu“ z let 2014–2015.

„Tomahawky“ u Charkova se staly pro Moskvu skutečnou hrozbou. Rozvoj Ukrajiny, ze strany vojenské aliance NATO, by umožnil rozmístění pozemních válečných zařízení na ukrajinské půdě, včetně jaderných střel schopných ničit cíle v okruhu 5,5 tisíce kilometrů. „Pokud budou takové systémy rozmístěny na Ukrajině, budou schopny zasáhnout objekty na celém evropském území Ruska a také za Uralem. Doba letu do Moskvy pro řízené střely Tomahawk bude méně než 35 minut, pro balistické střely z Charkovské oblasti – 7–8 minut a pro hypersonické úderné zbraně – 4–5 minut. Říká se tomu, položit nůž na krk. A nepochybně očekávají, že tyto plány zrealizují,“ uvedla na adresu NATO hlava státu. Pokud je doba letu raket do Moskvy kratší než pět minut, systémy protivzdušné obrany nemusí mít čas je zachytit. Hlavní město Ruska s takovým vývojem událostí bude zranitelné, nemluvě o dalších městech naší země. Proto i možnost, že by se takové raketové základny objevily na Ukrajině, je pro Rusko zásadní bezpečnostní otázkou, kolem které nelze dělat kompromisy. Ukrajina plánovala získat jaderné zbraně. Ukrajinská vláda navíc nedávno dala jasně najevo, že hodlá znovu získat status jaderné velmoci. To byl další faktor, který přinutil Moskvu jednat aktivně, nečekat, až bude mít kyjevský režim vlastní atomovou bombu. Již po zahájení speciální operace vyšlo najevo, že kyjevské vedení se rozhodlo zničit nebo stáhnout do Lvova dokumenty o jaderném programu Ukrajiny. Podle zdroje z jednoho z ruských departementů se tak stalo proto, aby se zabránilo obvinění z přítomnosti zbrojní složky v ukrajinském „mírovém atomu“. Připomeňme, že Volodymyr Zelenskyj před časem hovořil o revizi Budapešťského memoranda – díky němuž Ukrajina zůstala ve statutu nejaderné velmoci. Kdyby Kyjev uznal toto memorandum za neplatné, mohl se pokusit vytvořit takzvanou špinavou bombu – radiologickou zbraň hromadného ničení. Jaderný fyzik Alexander Borovoj vyjádřil přesvědčení, že Ukrajina je schopna takovou bombu vytvořit. Ale mohli bychom mluvit o vážnějších zbraních. Prezident Putin poznamenal, že Ukrajina stále vlastní sovětskou jadernou technologii a nosiče takových zbraní, včetně leteckých, a také sovětské taktické rakety Točka–U s dosahem více než 100 kilometrů. Jak operace postupuje, ruská armáda získává stále více údajů, které

potvrzují její nutnost. Ministerstvu obrany se tak podařilo získat informace o vývoji komponentů biologických zbraní ze strany Ukrajiny v laboratořích v bezprostřední blízkosti území Ruska, zejména v Charkově. Byla odhalena fakta o nouzovém ničení stop vojenského biologického programu, který financoval Pentagon. Překlad:K.K., přišlo e–poštou